Poslední kapitola o sběru brouků se zabývá speciálními případy sběru. Slovo „speciální“ zde určuje buď zvláštní místo sběru nebo zvláštní metodu, použitou ke sběru.
Mezi speciální metody sběru brouků jsem zařadil sběr brouků v mraveništích, hnízdech a norách, sběr v nejvyšších patrech stromů, zvláštnosti sběru na březích vodních ploch, sběr brouků v jeskyních a propastech, sběr brouků, žijících pod zemí, hromadný sběr létajících brouků pomocí auto-sítě, sběr lezoucích brouků pomocí vysavače, sběr na kadaverech a v trusu obratlovců a sběr v povodňových náplavech. Tím jsem samozřejmě nevyčerpal všechny existující metody sběru. Na stránkách „Lexikonu„ se snažím přiblížit především nejvyužívanější metody sběru, aplikované v našich zeměpisných šířkách, které nevyžadují nákladné přístrojové vybavení.
Sběr brouků, žijících pod zemí
Existuje celá řada druhů brouků, kteří tráví většinu svého života zahrabaní pod zemí. Jsou to zejména zástupci čeledí Colydiidae, Bothrideridae, Staphyliniae, Histeridae a Carabidae. Tyto „podzemní“ zástupce lze jen výjimečně odlovit třeba pomocí prosevu. Při jejich odchytu je proto výhodnější použití podzemních pastí.
Podzemní pasti se obvykle kladou do země poblíž trouchnivějících kmenů nebo do sutí. Past je tvořena trubkou, obvykle o délce 30 – 50 cm, s různě velkými otvory v plášti trubky. Na trubku je nasazeno síto s velikostí ok 5 x 5 až 15 x 15 mm. Trubka se zakope svisle do země nebo do suti. Pod víko trubky v horní části se vkládá vhodný atraktant a na dno se vloží nádobka s fixační tekutinou, do které odchycený hmyz padá. I tento druh pastí lze provozovat jako živolovný typ. V tom případě vynecháme fixační tekutinu na dně trubky a nahradíme ji trochou pilin, mechu nebo listí jako možný úkryt odchyceného hmyzu. Pasti zakopáváme na vhodné místo, např. vedle trouchnivého kmene nebo v suťových plochách.
Sběr brouků v hnízdech bezobratlích
A) mravenci
Hnízda mravenců jsou domovem mnoha druhů brouků, které označujeme jako myrmekofilní. Podle vzájemného vztahu s mravenci rozeznáváme tři skupiny brouků, žijících v mraveništích:
• symfilové jsou brouci, kteří jsou mravencům nějak užiteční (obvykle produkují sladké šťávy, které mravencům chutnají, ti jim na oplátku poskytují potravu)
• synoekenti jsou brouci, kteří jsou v mraveništích jen trpěnými hosty (obvykle se živí různými zbytky, plísněmi či exkrementy a využívají mraveniště jako úkryt se stálou teplotou a vlhkostí)
• synechtrové jsou brouci, kteří mají s mravenci nepřátelský vztah (tito brouci se živí samotnými mravenci a jejich vývojovými stadii)
U mravenců, kteří žijí pod kameny nebo ve dřevě provádíme odchyt pomocí pinzety a exhaustoru po odklopení kamene nebo dřeva. Brouky hledáme mezi mravenci jak na odklopeném kameni nebo dřevě, tak i v části hnízda, která byla pod kamenem či dřevem. Narazíme-li na mravence rodu Formica, kteří vytváří typické kupky, zkusíme položit na kupku větší plochý kámen. Po nějaké době (2 – 3 hodiny) kámen převrátíme a sledujeme, zda se na spodní straně nevyskytují nějací myrmekofilní brouci.
U lesních druhů rodu Formica, kteří si vytváří hnízdo ve formě známých kupek, postupujeme ještě jinak. V sezoně si zapamatujeme polohu kupek, které chceme prozkoumat. Vlastní lov potom provádíme až v zimním období, kdy jsou mravenci zalezlí hlouběji v hnízdě. Ze střední části hnízda odebereme z hloubky cca 30 cm několik lopatek trouchu. Trouch potom prosejeme prosívadlem a prosev doma přebíráme na bílé podložce nebo ho umístíme do některého eklektoru. Kupku následně mraveniště upravíme tak, aby mravenci, zalezlí ve spodních částech mraveniště, nezmrzli.
B) včely
Lov brouků u včel medonosných spočívá v pravidelné kontrole včelína včelařem, kterému asistujeme a při tom společně zjišťujeme, zda se mu v úlu neusadili nějací broučí návštěvníci. Kontrolu můžeme provádět jak v sezóně, tak i po skončení sezóny, kdy pomáháme při čištění úlu.
Při této aktivitě využíváme pinzetu a exhaustor.
Narazíme-li na hnízdo divokých včel, postupujeme stejně jako v případě vos a sršňů.
C) vosy a sršni
Hned na začátku je nutné zdůraznit, že hnízda vos a sršňů likvidujeme v sezóně pouze v případě, že nás nebo naše blízké nějakým způsobem ohrožují. Obvykle se v tomto případě volá specializovaná firma, která hnízdo odborně zlikviduje. V takovém případě ale nezjistíme, zda hnízdo neobýval nějaký zajímavý brouk. Pokud se rozhodneme hnízdo likvidovat sami, je to náročná a nebezpečná práce.
Postup likvidace vosího nebo sršního hnízda:
1. Hnízdo zlikvidujte nejlépe hodně brzy ráno, když je v něm většina vos nebo sršňů. Můžete to také udělat pozdě večer, ale vosy jsou nejméně aktivní až k ránu.
2. Počítejte s tím, že vosy mohou nečekaně zaútočit. Vosa, která vás bodne, vás zároveň označí feromonem, který zbytek roje navede k útoku. Dobře se oblékněte, utěsněte nohavice a rukávy, aby do nich nemohly vosy vletět. Důležité jsou rukavice, dobře zahalený krk, zakrytá hlava i obličej a těsné brýle na oči, pod které se vosy nedostanou.
3. Použijte proti vosímu hnízdu účinný postřik. Doporučený je sprej Duracid Vespe nebo Antivespe Kollant. S hnízdem pro jistotu manipulujte až 24 hodin po provedeném zákroku.
POZOR: Hnízda v zemi obvykle obsahují více než jeden vchod.
Jednodušší alternativou je počkat, až bude hnízdo prázdné – vosy i sršni na konci roku hynou, zimu přečkává pouze královna. U vos a sršňů je doba aktivity od počátku dubna do počátku listopadu.
Sběr brouků v hnízdech a norách obratlovců
Zajímavé druhy brouků se vyskytují v hnízdech různých savců. Můžeme zde objevit např. mnohé druhy z čeledí Dermestidae, Histeridae, Leiodidae, Ptinidae či Staphylinidae.
Ze savců obvykle prozkoumáváme nory a hnízda krtků, myší, syslů, křečků, králíků, svišťů, jezevců či lišek. Pokud např. nalezneme hnízdo krtka, odstraníme vrchní část zeminy a vybereme obsah hnízda (krtek již dávno utekl) do prosívadla. A jak poznáme hnízdo krtka? Vezmeme si delší pevnou hůl a s ní postupně obcházíme krtčí hromádky. Pokud nám hůl náhle vjdede lehce do země, našli jsme krtčí hnízdo. Zpočátku to chce trochu cviku, ale zanedlouho budeme schopni nalézt krtčí hnízdo poměrně rychle.
U větších nor použijeme speciálně upravenou naběračku na delší násadě, kterou opatrně odebereme části chodby. Zvlášť opatrně postupujeme u větších obratlovců, jako je liška nebo jezevec. Ti v případě ohrožení mohou svého narušitele i pokousat.
Další možností, jak odchytit brouky z nor a hnízd je kladení pastí u vchodu do nory. Připravíme si chomáčky mechu a trávy, do kterých zabalíme kousky masa. Chomáčky poté položíme u vchodu do nory a zatížíme je kamenem nebo částečně zasypeme hlínou. Tyto návnady po několika dnech prosíváme na prosívadle.
Zajímavé brouky lze nalézt též v hnízdech některých ptáků, jako jsou holubi, hrdličky, břehule, ale i různí dravci. Obsah hnízd jednoduše prosejeme na prosívadle. Můžeme tak odchytit např. zástupce drabčíkovitých či mršníkovitých. Nalezená hnízda neničíme, prosejeme jejich obsah a vrátíme je na původní místo. Hnízda dravců kontrolujeme ve spolupráci s ornitology. Zajímavé nálezy můžeme učinit např. při kontrolách ptačích budek. Většina brouků, nalezených v hnízdech ptáků, je velmi malá. Výjimku tvoří potemník Tenebrio molitor, který rád osidluje veliká plochá hnízda čápů.
Sběr brouků z vysokých pater stromů
Sběr brouků z vysokých pater stromů je obvykle doménou tropických oblastí. V našich zeměpisných šířkách není tak obvyklý.
Pro sběr brouků, létajících ve vyšších patrech stromů, můžeme použít klasickou smýkací síť, umístěnou na dostatečně dlouhé násadě, která bývá 8 – 10 m dlouhá. Práce s takto dlouhou smýkačkou je však poměrně obtížná.
Další způsob lovu brouků z vyšších pater stromů spočívá v rozložení velkých plachet kolem skupiny stromů a aplikaci fumigačního přípravku (insekticidu) do korun těchto stromů. Fumigační přípravek se do korun stromů buď vystřelí a tam se rozpráší nebo vypustí pomocí speciálního rozprašovače. Poté se nechá nějakou dobu působit a provede se sběr spadaných jedinců z podložené plachty.
Sběr brouků na březích vodních ploch
Břehy řek, jezer a rybníků tvoří další habitat, ve kterém lze provádět lov brouků. Pokud je břeh tvořen písečným nebo blátivým podkladem a je vlhký, lze použít metody tzv. „vyšlapávání břehů“. Metoda spočívá v postupném přešlapávání na břehu, přičemž se pohybujeme jen velmi pozvolna v jednom směru. Váhou vlastního těla vytlačíme z podzemních chodbiček vzduch a donutíme brouky, ukryté v těchto chodbičkách vylézt na povrch. Tam je následně pomocí pinzety a exhaustoru odlovíme.
Druhý způsob lovu použijeme na kamenité nebo jinak zpevněné či vyschlé břehy. Pomocí nádoby takové břehy poléváme vodou a opět čekáme, až brouky voda vyžene na povrch. Tam opět použijeme pinzetu a exhaustor k jejich odlovení.
Tento druhý způsob můžeme ještě vylepšit použitím vodní síťky. Na břehu zarazíme do země dvě prkna nebo obecně desky (např. plech) tak, aby tvořily směrem k vodě jakýsi trychtýř. K ústí trychtýře umístíme vodní síťku. Nyní začneme břeh polévat tak, že voda bude proudit vytvořeným trychtýřem směrem k vodní ploše. Vyplavení brouci se tak zachytí ve vodní síťce.
Sběr brouků v jeskyních a propastech
V těchto speciálních biotopech můžeme nalézt řadu vlhkomilných a temnomilných druhů, na které bychom jinak narazili jen zcela výjimečně. Pozornost věnujeme již vstupní části jeskyně, kde pozorně prohlédneme prostor pod kameny, napadané dřevo i svrchní vrstvy půdy. Další druhy můžeme potom nalézt na stěnách samotné jeskyně. Při sběru využíváme, kromě pinzety a exhaustoru, též prosívadla a kladení pastí. Buď použijeme klasické zemní pasti nebo položíme na vlhká místa jeskyně návnadu, zabalenou do zmuchlaného papíru nebo plátna. Návnadu po několika dnech sebereme a chycené brouky odchytneme nebo (masovou) návnadu prosejeme v prosívadle. Jako návnada nám dobře poslouží zavánějící maso, sýr nebo lidské fekálie. V jeskyních, kde sídlí netopíři, prosejeme i část jejich guána, včetně vrstvy zeminy pod ním.
Dostaneme-li se do propasti, je dobré sesmýkat vegetaci na stěnách, popř. i na dně propasti.
Na závěr je třeba říci, že Česká republika nemá typicky jeskynní brouky. Brouky, které se specializují výhradně na život v jeskyních, naleznete například v jižnějších částech Evropy (Balkánský poloostrov, Řecko, jižní Francie).
Sběr létajících brouků pomocí auto-sítě
Tímto způsobem můžeme sbírat brouky v pomalu jedoucím autě, na kterém je umístěn rám s velkou smýkací sítí. Rám se umisťuje buď na příď auta nebo na jeho střechu. Takový sběr je možné provádět mimo veřejnou komunikaci.
Sběr lezoucích brouků pomocí vysavače (suction sampling)
Použití upraveného zahradního vysavače (vacuum traps, aspirators) je vhodné pro relativní hodnocení hmyzu ze suché a nízké vegetace (do 15 cm) nebo země. Proud vzduchu je produkován ručním „vysavačem“. Při aplikaci se saje seshora dolů, horizontálně se chytí jen velmi málo. I při správném použití je účinnost jen 50 % a u velkých brouků jen kolem 10 %. Použití malého vysavače je vhodné i na hnízda hlodavců a květiny. Materiál z vysavače zpracujeme ručním přebráním nebo pomocí některého eklektoru.
Vysavač, používaný pro sběr lezoucích brouků je v dnešní době obvykle upravený zahradní vysavač listí. Úprava spočívá především v odstranění zařízení pro drcení nasátého materiálu a úpravě velikosti nasávací trubice.
Na obrázku jsou vyobrazeny příklady moderního zahradního vysavače i obrázky původní konstrukce, publikované v roce 1961 (i když první prototyp pochází z roku 1959) – Dietrick, E.J. (1961) An improved backpack motor fan for suction sampling of insect populations. Journal of Economic Entomology, 54, 394-395.
Sběr brouků na kadaverech (nekrofágní brouci)
Sběr brouků na zdechlinách může sběrateli přinést zajímavé úlovky, i když prostředí, ve kterém sběratel pracuje, není příliš lákavé. Společenství brouků, vyskytujících se na kadaveru, se mění se stářím zdechliny. Jiné druhy zde naleznete, je-li zdechlina „čerstvá“ a zcela jiné druhy budou na zdechlině, kterou tvoří již jen kůže a kostra.
Tento druh lovu je buď náhodný na nalezeném kadaveru nebo pro tento účel nastražíme zemní past, do které jako atraktant vložíme v přírodě nalezenou zdechlinu (myši, krtka, …) nebo krmnou myš, zakoupenou ve specializovaném obchodě (používá se např. pro krmení hadů). Při sběru na nalezené zdechlině (zvláště větších rozměrů, jako je srna nebo divočák) vždy používejte ochranné prostředky (jemné gumové rukavice, respirátor).
Vlastní sběr provádějte s pomocí pinzety a exhaustoru, přičemž z hygienických důvodů používejte výhradně speciální typ exhaustoru (elektrický, s balonkem, foukací).
Sběr brouků v trusu obratlovců (koprofágní brouci)
Dalším zajímavým prostředím, kde lze provádět lov brouků, je trus obratlovců. V našich zeměpisných šířkách se jedná zejména o trus koní, krav, obcí, koz, lesní zvěře a nesmím zapomenout ani na lidské výkaly, které jsou pro řadu brouků velmi atraktivní.
Opět se může jednat o lov náhodný, kdy potřebný trus nalezneme např. na lesní cestě či na pastvině nebo o nastraženou zemní past, která trus obsahuje jako atraktant. Velmi záleží na stáří a vlhkosti trusu. Čerstvý trus může obsahovat rezidua antiparazitik hospodářských zvířat, která působí toxicky na larvy koprofágních brouků a snižují tak jejich diverzitu a počty.
Vlastní sběr se provádí s pomocí pinzety a exhaustoru, přičemž z hygienických důvodů používejte výhradně speciální typ exhaustoru (elektrický, s balonkem, foukací). Abychom našli všechny „zavrtané“ brouky, nelze se někdy vyhnout rozmělňování trusu rukama. Používejte tedy jemné gumové rukavice nebo si po sběru pečlivě umyjte ruce.
Při sběru je vhodné zarýt rýčem i pod nalezený trus a přenést vrstvu zeminy i s trusem na plastovou plachtu. Získáte tak i brouky, kteří si začali budovat pod trusem chodbičky. Kravský trus je nejvhodnější přenést do většího kbelíku, který zalijete vodou. Promnutím trusu se brouci vyplaví na hladinu, ze které je potom sesbíráte pinzetou.
Sběr brouků v povodňových náplavech
Sběr v náplavech probíhá nejčastěji na počátku jara, v období, kdy dochází k tání sněhu a zvyšování hladiny řek. „Velká voda“ s sebou strhne humus, trouch, úlomky větviček i větších větví a mnoho dalšího materiálu. S tímto materiálem řeka unáší i mnoho hmyzu. Když voda opadne, na břehu zůstane náplav.
Drobnější materiál z náplavu prosejeme a náplav odneseme domů. Doma v teple, hmyz začíná ožívat a vylézá. Sbíráme ho pinzetou a exhaustorem, stejně jako přinesený prosev. Náplav ještě po určitou dobu uchováváme, protože se z něj nezřídka začnou líhnout noví jedinci.
Důležité je, abychom každý takový exemplář označili na štítku slovem „náplav“, protože nalezení jedinci nepochází z místa nálezu. Pokud bychom tyto jedince takto neoznačili, vyvolali bychom zmatky v údajích o jejich rozšíření.
