Zvolte jazyk

Lexikon brouků České republiky

Základním cílem entomologa je studium hmyzu. Cílem takového studia může být obrovské množství aspektů života hmyzu. Od studia biodiverzity, přes studium vývoje a životních nároků jeho jednotlivých vývojových stadií či různých typů obranných strategií až po způsob ochrany před různými hmyzími škůdci. A nesmíme zapomínat ani na použití moderních molekulárních metod, které nám v poslední době přináší doslova revoluci ve studiu taxonomie.

Studium hmyzu je logicky spojeno s aktivitami při jeho sběru (pokud nestudujeme hmyz dlouhodobě chovaný v zajetí). Na tomto místě mi dovolte malou odbočku, týkající se etiky sběru a tvorby entomologické sbírky. 

 

Etika sběru a tvorby entomologické sbírky

Již od samých počátků entomologie byl sběr spojen s usmrcováním a následnou preparací odchycených jedinců. V této souvislosti se často setkáváme s názorem, že usmrcování jakýchkoli živých organismů je neetické a špatné. A vyvstávají otázky, proč si pro studium nevystačíme s moderními fotoaparáty, kamerami a pozorováním?

Existují určité typy výzkumů, kde se usmrcování hmyzu skutečně můžeme vyhnout. Jsou to například některé projekty, zaměřené na výzkum populace určitého druhu (velkého a dobře identifikovatelného) na dané lokalitě. Takových typů projektů je ale omezené množství a ve většině případů se usmrcení a následné preparaci hmyzu nevyhneme.

Proč je tedy stále nutné hmyz usmrcovat a preparovat?

  • Mnoho druhů hmyzu nelze v terénu určit.
    • Určování hmyzu podle fotografie je u mnoha druhů obtížné (nespolehlivé) či úplně nemožné. Fotografie, byť pořízená z více směrů, neposkytne stejný vjem o stavbě těla jako skutečný exemplář.
    • Při určování mnoha druhů je třeba dobrý mikroskop či preparace kopulačních orgánů.
    • Pořízení 3D skenu je u živých exemplářů prakticky nemožné z důvodu jejich pohybu a malé hloubky ostrosti.
  • Pro analýzu molekulárními metodami.
  • Pro získání dokladových exemplářů o výskytu daného druhu na lokalitě (při ověřování dat, kdy se provádí revize správnosti determinací, se bez dokladových exemplářů neobejdeme).

Entomologové většinou pořizují do své sbírky od každého druhu srovnávací řady (tj. více exemplářů daného druhu) z důvodu existence různých barevných i tělesných odchylek. Tyto srovnávací řady jsou neocenitelným pomocníkem při pozdější determinaci těchto druhů.

I přes výše uvedené důvody nutnosti nadále usmrcovat a preparovat hmyz má mít každý entomolog na paměti určitá základní etická pravidla, která by měl dodržovat. Příkladů takových pravidel bylo publikováno mnoho, já vám nabízím výběr následujících:

  • při sběru hmyzu nepoškozovat životní prostředí ani daný biotop,
  • sbírat jen takové množství hmyzu, které potřebuji pro daný výzkumný účel a které jsem schopen zpracovat,
  • kde to jde, dávat přednost živolovným pastem,
  • podělit se o své vědecké poznatky (publikovat v periodikách, nálezových databázích),
  • dodržovat zákon (sbírat jen na místech, kde to je povolené nebo si obstarat příslušná povolení; neobchodovat se zákonem chráněnými exempláři),
  • řádně pečovat o svou sbírku a zabránit jejímu znehodnocení zanedbáním,
  • nevytvářet falešná data.

 

Hmyz najdeme u nás prakticky všude, na všech druzích biotopů a v kterémkoli ročním období. Je v domácnostech i ve volné přírodě, najdeme ho na polích, v sadech, parcích, tekoucí i stojaté vodě, nížinách i v těch nejvyšších výškách (jsou zaznamenány nálezy i ze Sněžky). Začínajícím zájemcům o entomologii vřele doporučuji přečíst klasiku v tomto oboru od Prof. Doc. Jana Obenbergera: Rok kráčí přírodou (1943). Je napsána krásnou češtinou a provede vás (nejen) hmyzí faunou tak, jak se objevuje v průběhu celého roku. Velmi poutavým a zajímavým způsobem psal o světě brouků též Doc. Jiří Zahradník například ve svých dílech Svět brouků (1974) nebo Brouci (2023).

Pro sběr brouků budeme potřebovat určité nástroje. Ze začátku si vystačíme pouze se základními nástroji, jakými jsou smrtička, pinzeta, lupa a exhaustor. S nabývajícími zkušenostmi zjistíme, že k efektivnímu sběru budeme potřebovat celou řadu specializovaných nástrojů a pomůcek. S jejich pomocí najdeme snáze i druhy, které by nám zůstali jinak utajeny. Velké množství brouků žije totiž skrytým způsobem života a není snadné je nalézt.

Následující schéma zobrazuje přehled vybraných metod a nástrojů podle toho, zda chceme lovit lezoucí, létající nebo vodní brouky:

Metody sběru

Jak je z obrázku patrné, rozdělujeme metody lovu na aktivní a pasivní. U aktivních metod využíváme při lovu aktivně patřičné nástroje a tím přímo ovlivňujeme výsledek lovu. U pasivních metod, kam patří převážně různé druhy pastí, umístíme na lokalitu dané pasti a po určité době zjišťujeme, co se nám do těchto pastí chytilo. Samozřejmě i u pasivních metod můžeme částečně ovlivnit výsledek lovu, například zvoleným druhem atraktantu, geometrickým uspořádáním pastí nebo typem jejich konstrukce.

V dalších kapitolách se seznámíme s výběrem nejpoužívanějších metod a nástrojů pro sběr brouků. Stránky jsou sestaveny zejména pro začínající entomology a mají sloužit jako průvodce možného vybavení každého entomologa. Rozsah skutečně používaného vybavení se potom může lišit podle šíře záběru entomologa. Ten, kdo sbírá všechny druhy brouků bude potřebovat více nástrojů ve srovnání s entomologem, který se soustředí na sběr jen vybrané taxonomické skupiny.