Základním cílem entomologa je studium hmyzu. Cílem takového studia může být obrovské množství aspektů života hmyzu. Od studia biodiverzity, přes studium vývoje a životních nároků jeho jednotlivých vývojových stadií či různých typů obranných strategií až po způsob ochrany před různými hmyzími škůdci. A nesmíme zapomínat ani na použití moderních molekulárních metod, které nám v poslední době přináší doslova revoluci ve studiu taxonomie.
Studium hmyzu je logicky spojeno s aktivitami při jeho sběru (pokud nestudujeme hmyz dlouhodobě chovaný v zajetí). Na tomto místě mi dovolte malou odbočku, týkající se etiky sběru a tvorby entomologické sbírky.
|
Hmyz najdeme u nás prakticky všude, na všech druzích biotopů a v kterémkoli ročním období. Je v domácnostech i ve volné přírodě, najdeme ho na polích, v sadech, parcích, tekoucí i stojaté vodě, nížinách i v těch nejvyšších výškách (jsou zaznamenány nálezy i ze Sněžky). Začínajícím zájemcům o entomologii vřele doporučuji přečíst klasiku v tomto oboru od Prof. Doc. Jana Obenbergera: Rok kráčí přírodou (1943). Je napsána krásnou češtinou a provede vás (nejen) hmyzí faunou tak, jak se objevuje v průběhu celého roku. Velmi poutavým a zajímavým způsobem psal o světě brouků též Doc. Jiří Zahradník například ve svých dílech Svět brouků (1974) nebo Brouci (2023).
Pro sběr brouků budeme potřebovat určité nástroje. Ze začátku si vystačíme pouze se základními nástroji, jakými jsou smrtička, pinzeta, lupa a exhaustor. S nabývajícími zkušenostmi zjistíme, že k efektivnímu sběru budeme potřebovat celou řadu specializovaných nástrojů a pomůcek. S jejich pomocí najdeme snáze i druhy, které by nám zůstali jinak utajeny. Velké množství brouků žije totiž skrytým způsobem života a není snadné je nalézt.
Následující schéma zobrazuje přehled vybraných metod a nástrojů podle toho, zda chceme lovit lezoucí, létající nebo vodní brouky:

Jak je z obrázku patrné, rozdělujeme metody lovu na aktivní a pasivní. U aktivních metod využíváme při lovu aktivně patřičné nástroje a tím přímo ovlivňujeme výsledek lovu. U pasivních metod, kam patří převážně různé druhy pastí, umístíme na lokalitu dané pasti a po určité době zjišťujeme, co se nám do těchto pastí chytilo. Samozřejmě i u pasivních metod můžeme částečně ovlivnit výsledek lovu, například zvoleným druhem atraktantu, geometrickým uspořádáním pastí nebo typem jejich konstrukce.
V dalších kapitolách se seznámíme s výběrem nejpoužívanějších metod a nástrojů pro sběr brouků. Stránky jsou sestaveny zejména pro začínající entomology a mají sloužit jako průvodce možného vybavení každého entomologa. Rozsah skutečně používaného vybavení se potom může lišit podle šíře záběru entomologa. Ten, kdo sbírá všechny druhy brouků bude potřebovat více nástrojů ve srovnání s entomologem, který se soustředí na sběr jen vybrané taxonomické skupiny.