Při sběru létajících brouků využijeme především řadu dále popsaných specializovaných nástrojů. Základní nástroje jsou v tomto případě vhodným doplňkem, který nám pomáhá při výběru odchycených jedinců (exhaustor, pinzeta).

Nástroje pro aktivní metody sběru

Entomologická síťka

Jediným takovým nástrojem je u létajících brouků klasická entomologická síťka nebo se jí též říká motýlářská síťka. Tvoří ji síťka z monofilu, upevněná na rám, který má většinou tvar kruhu. Průměr entomologické síťky bývá v rozsahu 20 – 65 cm, její délka potom 1,7 – 2 násobek průměru (u prodloužených verzí až 2,4 násobek). Rámy entomologických sítěk bývají pevné nebo skládací a jsou vyrobeny z ocelových trubek nebo jako odlehčené, z duralu. Tyče k těmto síťkám mohou být buď opět pevné délky nebo skládací, nejčastěji teleskopické. Dodávají se v délkách od 50 cm do 5 m. Ty nejdelší jsou určené pro lov ve vyšších výškách. Skládací tyče bývají obvykle vyrobeny z laminátu nebo duralu.

Entomologickou síťkou smýkáme létající hmyz nad porostem nebo v okolí větví keřů a stromů. Vzhledem ke skutečnosti, že síťkou lovíme hmyz za letu, dáváme přednost síťkám s průměrem 20 – 30 cm, protože umožňují provádět svižnější pohyby. Síťkou je nutné neustále pohybovat a to nejlépe tak, že opisujeme tvar ležaté osmičky. Jen tak docílíme toho, že nám chycený hmyz ze síťky opět neuletí. Při lovu dbáme opatrnosti, abychom síťkou nezachytili porost. Pamatujme na to, že entomologická síťka nemá ochranný pytel jako smýkací síť a může se proto velmi snadno potrhat o zachycené trny nebo větve.

Při lovu brouků funkci entomologické síťky obvykle s přehledem zastoupí častěji využívaná smýkací síť.

Nástroje pro pasivní metody sběru

K pasivním metodám sběru létajících brouků řadíme především Moerickeho misky, nárazové a stromové pasti, Malaiseho pasti a světelné pasti.

Moerickeho misky

Moerickeho misky, někdy též nazývané žluté misky, jsou plastové misky různých průměrů a v barvách, atraktivních pro hmyz. Nejvíce vábí hmyz žlutá, bílá a modrá barva, popř. jejich kombinace (např. bílá miska se žlutým středem). Misky lze buď objednat ve specializovaných obchodech (což je poměrně drahé) nebo si je vyrobit doma. Použít můžete např. misky pod květináč, létající talíř nebo polypropylénové misky na polévku.

Misky naplňte koncentrovaným roztokem kuchyňské soli (nebo jen vodou) s trochou smáčedla (např. prostředek na mytí nádobí) a umístěte je na volnou plochu (např. louku) do úrovně okolní vegetace. Dávají se buď přímo na zem nebo se umisťují výše na stojany (tyč s miskou), popř. je lze zavěsit na spodní větve stromů.

Nárazová past

Nárazová past je ve své podstatě deska z průhledného materiálu, umístěná v prostoru pravděpodobného letového koridoru hmyzu. Pod deskou jsou umístěny nádoby s fixační tekutinou, určené pro odchyt padajícího hmyzu. Letící hmyz narazí do průhledné desky a spadne do nádoby s fixační tekutinou.

Na průhledné desky se používají různé desky z plastů (plexisklo, tenký durofol apod.), v nouzi nám dobře poslouží i smršťovací fólie, natažená mezi dva stromy. Záchytové desky se umisťují do prostoru od cca 50 cm nad zemí až po cca 150 - 180 cm. Jejich velikost je různá. Platí, že čím větší je plocha desky, tím větší je i pravděpodobnost záchytu letícího hmyzu. Konstrukce desky bývá buď obdélníková nebo se používají dvě menší desky spojené do kříže. Nárazové pasti křížové konstrukce dokáží zachytávat hmyz, letící ze 4 směrů, zatímco obdélníkové konstrukce umožňují záchyt pouze ze 2 směrů.

Fixační tekutinou bývá voda se smáčedlem (např. prostředek na mytí nádobí). Pokud nemůžeme nárazovou past kontrolovat v krátkých intervalech (max. každých 48 hodin), je vhodnější jako fixační tekutinu volit nasycený roztok kuchyňské soli nebo zředěný etylenglykol. Pro zvýšení záchytu je možné nárazovou past vybavit UV světlem, které poslouží jako atraktant.

Stromová past

Stromová past je dalším nástrojem, využívaným pro lov létajícího hmyzu. Mnoho létajícího hmyzu tráví veškerý nebo většinu svého času poletováním ve vyšších patrech a v korunách stromů. Stromové pasti mají za cíl odchytit právě tento typ létajícího hmyzu.

Existuje celá řada konstrukcí stromových pastí. Mohou být například tvořeny plastovou lahví, která má uříznutou vrchní část s hrdlem. Tato vrchní část je otočena a vložena do spodní části tak, že hrdlo směřuje ke dnu lahve. Vytváří vlastně trychtýř, který umožní broukům vlézt do lahve. Cestu ven již budou hledat velmi obtížně. Aby mohli brouci lézt i po hladkých stěnách lahve, nasadí se na lahev tenká tkanina (např. ze starých dámských punčochových kalhotek).

Jako atraktant a fixační tekutina v jednom se velmi často používá lehce navinulé bílé víno se smáčedlem. Receptů na atraktant do těchto pastí je však mnoho a každý zkušený entomolog používá „tu svou zaručenou recepturu“.

Důležitým předpokladem fungující stromové pasti je její umístění na strom. Je třeba ji umístit dostatečně vysoko, aby ji zachytil hmyz, létající ve vyšších patrech stromů či v korunách. To se dělá buď pomocí dostatečně dlouhé tyče (obvykle teleskopická tyč, dlouhá až 8 m) nebo vystřelením závěsného lana/provázku do horních pater stromu.

Malaiseho past

Malaiseho past je důmyslný nástroj, používaný pro odchyt létajícího hmyzu. Využívá se však spíše pro odchyt jiných řádů hmyzu, u brouků nedosahuje takové účinnosti. Z toho důvodu zde nebudu rozebírat její konstrukci ani způsob používání. Případným zájemcům doporučuji prostudování dostupné literatury.

Světelná past

Světelná past je posledním nástrojem, kterým uzavřeme kapitolu o sběru létajících brouků. Lov na světlo je stará metoda, založená na výrazné afinitě hmyzu ke světlu určité vlnové délky.

Základem světelné pasti je zavěšené bílé plátno, na které je namířený světelný zdroj. Jako bílé plátno se dnes používají různé umělé tkaniny, které více odráží světelné paprsky a rychleji schnou v případě navlhčení (přeháňka, rosa). Plátno může být větších rozměrů, obdélníkového tvaru nebo o něco menší plátna, uspořádaná do kříže.

Světelný zdroj by měl mít dostatečný výkon a měl by vyzařovat určitý podíl UV záření (vlnová délka 100 až 400 nm), které hmyz nejvíce přitahuje. Používají se různé výbojky, žárovky nebo LED pásky. Výkon je třeba vybírat podle toho, jaký zdroj elektrické energie máme k dispozici. Pokud světelnou past instalujeme v dosahu elektrické sítě, můžeme si dovolit použít výkonnější světelný zdroj. Pokud jsme závislí na použití akumulátoru, musíme tomu přizpůsobit i výkon osvětlení. Světelné zdroje nižšího výkonu potom neinstalujeme na volné prostranství, ale někam na rozhraní louka – les tak, aby les co nejvíce odstínil vliv měsíčního svitu nebo okolního světelného smogu.

Účinnost světelné pasti závisí na těchto faktorech:
• použitý světelný zdroj (vyšší výkon a větší podíl UV záření dává lepší výsledky)
• teplota vzduchu (při teplotách pod 15°C přestávají brouci létat)
• rychlost větru (nejlepších výsledků dosáhneme při bezvětří)
• fáze měsíce (nejlepších výsledků dosáhneme, je-li měsíc v novu)
• oblačnost (nejlepších výsledků dosáhneme při oblačné až zatažené obloze)