Systém KFME (Kartierung der Flora Mitteleuropas), česky nazývaný též Faunistické mapovací pole, je speciálně vyvinutý georeferenční systém pro potřeby biogeografického mapování v Evropě. Je to základní standard pro většinu faunistických (entomologických) a floristických atlasů v České republice, na Slovensku, v Německu, Rakousku a dalších zemích Střední Evropy.
Systém KFME je postaven na síti, která je odvozena od zeměpisných souřadnic a byla původně navržena pro botanické mapování.
Základní čtverec (6' x 10')
Základní KFME pole není dokonalý čtverec, ale lichoběžník, protože je definováno pomocí souřadnic geografické sítě (zeměpisné délky a šířky):
- Zeměpisná šířka (Latitude): V intervalu 6′ (šesti úhlových minut).
- Zeměpisná délka (Longitude): V intervalu 10′ (deseti úhlových minut).
Kvůli zakřivení Země a sbíhavosti poledníků (linie zeměpisné délky) není tato jednotka přesným čtvercem a její velikost se mění s rostoucí vzdáleností od rovníku:
- V oblasti Střední Evropy (přibližně 50° s. š.) má rozměr okolo 12,0 × 11,1 kilometru.
- Směrem na sever se délka (10') na Zemi zkracuje, a proto se plocha čtverce zmenšuje.
Kódování základního čtverce
Každý základní čtverec (cca 12x11 km) je kódován čtyřmístným číslem, které určuje jeho polohu v rámci Střední Evropy:
- První dvě číslice označují řadu: Udávají pořadové číslo od severu k jihu. Čím menší číslo, tím severněji pole leží. V České republice se pohybuje typicky od 49 do 74.
- Druhé dvě číslice označují sloupec: Udávají pořadové číslo od západu k východu. Čím menší číslo, tím západněji pole leží. V České republice se pohybuje typicky od 38 do 79.
Příklad kódu základního čtverce v ČR: 6765 (Oblast Brna a jeho okolí).
Dělení a odvození podčtverců
Pro potřeby detailnějšího faunistického a floristického mapování v ČR se základní pole KFME čtverce dále dělí na čtyři menší podčtverce (kvadranty), označené písmeny. Každý základní čtverec je rozdělen horizontálně a vertikálně na poloviny. Tyto kvadranty se kódují obvykle písmeny a, b, c, d (někdy čísly 1–4, ale písmena jsou standard v ČR a SR). Každý kvadrant má potom rozměry přibližně 5,6 km × 6,0 km. Orientace jednotlivých kvadrantů je standardizovaná:
- kvadrant a (nebo 1): Severozápadní kvadrant
- kvadrant b (nebo 2): Severovýchodní kvadrant
- kvadrant c (nebo 3): Jihozápadní kvadrant
- kvadrant d (nebo 4): Jihovýchodní kvadrant
Příklad kompletního kódu čtverce: 6058c (Označuje jihozápadní kvadrant základního čtverce 6058).
Výhody a nevýhody KFME pro entomologii
✅ Výhody:
- Historická návaznost a kompatibilita dat: Naprostá většina starších faunistických a floristických dat ve Střední Evropě (od poloviny 20. století) je již digitalizována nebo zaznamenána v tomto systému.
- Přesnost zobrazení: Systém je navržen tak, aby minimalizoval kartografické zkreslení v klíčovém regionu Střední Evropy, což je ideální pro tvorbu atlasů.
- Regionální standard: Je široce přijat mezi odborníky v klíčových sousedních státech, což usnadňuje mezinárodní spolupráci.
- Kompaktní kódování: Čtyřmístný kód základního čtverce je krátký a pro potřeby regionálního výzkumu velmi efektivní.
❌ Nevýhody:
- Nejednotná plocha: Základní čtverce 6′×10′ nemají absolutně identickou plochu (kvůli zemské zakřivenosti).
- Regionální omezení: Systém je striktně omezen na Střední Evropu a nemá globální platnost, což komplikuje mezinárodní srovnání dat s jinými kontinenty.
- Složitější konverze: Převod z kódu KFME na moderní přesné souřadnice GPS/WGS84 je složitější než u UTM, vyžaduje transformační klíče a speciální mapové programy.
- Vztah k 10x10 km: Geometrické rozdíly mezi KFME čtverci a přesnou sítí UTM 10x10 km představují pro moderní GIS (Geografické Informační Systémy) zdroj nepřesností a vyžadují kompromisní řešení při digitalizaci.
Srovnání KFME a UTM pro biologické mapování
KFME (Kartierung der Flora Mitteleuropas)
Systém KFME byl speciálně navržen pro mapování ve Střední Evropě a je definován pomocí 10′ zeměpisné délky × 6′ zeměpisné šířky.
| ✅ Výhody KFME (Proč se používá v ČR) | ❌ Nevýhody KFME (Omezení) |
| Původ a kontinuita Je to historicky zažitý standard pro středoevropskou floristiku a faunistiku, což zajišťuje konzistentnost dat. |
Geometrická deformace Základní pole (kvadrant) je lichoběžník, ne dokonalý čtverec, a jeho velikost se mírně mění s rostoucí šířkou (na severu je menší). |
| Jednoduchost kódování Kódování je čtyřmístné číselné (např. 6670), které je jednoduché a lze jej snadno zapsat v terénu bez kalkulačky. |
Regionální omezení Systém je specifický pro Střední Evropu. Při práci v zahraničí (mimo tento region) je nepoužitelný a data nejsou kompatibilní. |
| Návaznost na mapy Je blízce navázán na dělení topografických map 1:25 000 (tzv. Meßtischblätter) v Německu a dalších zemích, což usnadňovalo práci v době jeho vzniku. |
Nejsou metrické Používá úhlové minuty, nikoliv metry. To ztěžuje přesné metrické výpočty vzdáleností a ploch, zejména při složitějších GIS analýzách. |
UTM (Universal Transverse Mercator)
UTM je pravoúhlý souřadnicový systém, který se používá celosvětově (s výjimkou polárních oblastí) a je základem pro vojenské i civilní mapování.
| ✅ Výhody UTM (Globální standard) | ❌ Nevýhody UTM (Složitost v terénu) |
| Metrická přesnost Je to pravoúhlý (planární) systém založený na metrech (např. 10 km×10 km nebo 1 km×1 km čtverce). Usnadňuje to měření vzdáleností a výpočty ploch (GIS analýzy). |
Komplikace na rozhraní zón Země je rozdělena na 60 zón (po 6∘ délky). Při mapování velkých území nebo přes hranice zón je nutné používat různé souřadnicové sítě/zóny, což je matoucí. |
| Globální standardizace Jde o celosvětově uznávaný systém. Data sbíraná v UTM jsou snadno srovnatelná a kompatibilní s daty z téměř jakéhokoli jiného kontinentu. |
Složitější zápis Koordináty jsou dlouhé číselné řady (v metrech), které je v terénu náročnější zapisovat než KFME kód. |
| Minimální zkreslení Systém využívá příčné Mercatorovo zobrazení v úzkých zónách, což minimalizuje kartografické zkreslení v dané zóně. |
Vzdálenost a plocha Ačkoliv je systém metrický, nelze ignorovat fakt, že na velkých vzdálenostech se stále mírně projevuje zkreslení dané projekcí. |
Oba systémy slouží k síťovému mapování, ale volba závisí na cíli projektu:
- KFME: Ideální pro historické srovnávání a lokální projekty ve Střední Evropě, kde je důležitá návaznost na starší data a zažitou tradici.
- UTM: Ideální pro moderní, mezinárodní a GIS-náročné projekty, kde je klíčová metrická přesnost, globální kompatibilita a snadná manipulace s daty ve čtvercích.
Protože mapování fauny v ČR má silnou historickou tradici a velký objem dat je již v KFME, tento systém se nadále používá pro kontinuitu a srovnatelnost. Nové, profesionální mapovací projekty však často používají moderní UTM gridy, nebo uchovávají data v obou formátech.