Blok "Představujeme"
Anchomenus dorsalis dorsalis (Pontoppidan, 1763) - Střevlíček ošlejchový
Tento velmi pohyblivý střevlíček dosahuje velikosti 5,8 - 7,5 mm. Jeho variabilita zbarvení je značná. Nejčastěji má hlavu i štít krásně kovově zelené, krovky hnědožluté rozsáhlou zelenou skvrnou v posleních dvou třetinách jejich délky. Krovky však mohou být též zcela červeně oranžové nebo modré a kovově modrá skvrna může být potlačena nebo není vůbec zřetelná. Všichni jedinci mají červenožluté nohy a články tykadel.
Dospělce najdeme již od konce března až do začátku listopadu od nížin až do horských údolí. Obývá suchá a mírně vlhká pole, pastviny, drobné remízky, křovinaté stráně, lesy i zahrady. Pod kameny se často vyskytuje ve větším počtu jedinců. Dospělci mají schopnost létat. Stejně jako většina střevlíků jsou draví. Součástí jejich potravy jsou mšice, housenky a jiný drobný hmyz.
Zdroj obrázků: hlavní: Schmidt, 2008
Brachinus (Brachinus) crepitans (Linaeus, 1758) - Prskavec větší
Velikost 6,5 - 10 mm. Krovky jsou modré, zelené nebo černomodré a jemně rýhované. Hlava, pronotum, scutellum, tykadla a nohy jsou žlutočervené. Třetí a čtvrtý segment tykadel a někdy určité segmenty nohou jsou tmavě zbarvené. Při bližším pohledu lze poznat jemné ochlupení povrchu těla.
Dospělci se od konce března až do konce září zdržují především pod kameny, a to často i ve větším počtu jedinců. Dospělci jsou schopni letu a jsou to noční predátoři. Dospělci žijí v suchých vřesovištích, na suchých loukách, na polích a vinicích s vápenitou půdou. Vyskytují se především v teplých vyšších polohách, ale i v níže položených oblastech. Preferovaná stanoviště mají obvykle nízkou vegetaci s plochami bez vegetace, proto se často vyskytují v oblastech využívaných pro vinice a zemědělství, na haldách lomů nebo v ruderálních oblastech. Mohou se také vyskytovat na slunných travnatých stanovištích, jako jsou chudé pastviny.
Larvy jsou také dravé, vyvíjejí se jako ektoparazité na kuklách jiných střevlíků.
Zdroj obrázků: hlavní: Schmidt, 2024
Calosoma (Calosoma) inquisitor inquisitor (Linaeus, 1758) - Krajník hnědý
Tento střevlíkovitý brouk o velikosti 16 - 22 mm je obvykle zbarven hnědě s měděným leskem a s červeně nebo zeleně lesklými okraji krovek. Vzácněji je povrch těla zbarven celý do zelena, modra nebo úplně do černa. Spodní strana je převážně kovově zeleně-černá. Přívěsky a nohy černé. Na ploše krovek jsou vždy tři řady hlubokých jamek.
U nás je to na vhodných stanovištích lokálně hojný druh, obývá nížiny, pahorkatiny a velmi vzácně vystupuje do hor. Imaga od začátku května do července, preferují osluněné solitérní stromy nebo okraje lesů. Především teplé dubové a dubohabrové lesy. Přes den se pohybuje po kmenech a v korunách stromů, keřích, ale i na zemi, kde loví převážně housenky.
Larvy i imaga jsou považovány za velmi užitečné, za svůj život sežere v jedné sezóně velké množtví housenek. Nově vylíhlí brouci setrvávají v diapauze až do příštího jara v zemi.
Calosoma (Calosoma) sycophanta (Linaeus, 1758) - Krajník pižmový
Hlava a štít toto krásného velkého zástupce střevlíkovitých jsou modré nebo černomodré. Široké krovky jsou zlato-zelené s červeno-měděným kovovým leskem. Tykadla a nohy jsou černé. Spodní strana těla je tmavě modro-zelená. Dosahuje velikosti 24 - 30 mm.
U nás se vyskytuje lokálně v nížinách a pahorkatinách, velmi vzácně i ve vyšších polohách. Dospělci se objevují od května do srpna především v listnatých nebo smíšených lesích, ale i zahradách či parcích. Specializují se na lov larválních stádií motýlů, ale pronásledují i jiné druhy bezobratlých. Objevuje se obvykle v místech přemnožení bekyně velkohlavé, mnišky, bourovce řadového, přástvevníků či jíných motýlů. V případě ohnisek brouci létají na místo kalamity ze značných vzdáleností.
Černé larvy žijí na stromech, hlavně starších, a jsou nočními predátory. Larvy i imaga jsou považovány za velmi užitečné. Krajník pižmový je považován za účinného regulátora jmenovaných škůdců, brouk za svůj život sežere v jedné sezóně až 400 housenek, larvy okolo 40.
Carabus (Tachypus) auratus auratus (Linaeus, 1761) - Střevlík zlatý
Velikost 17 - 30 mm. Tento západoevropský střevlík zasahuje na našem území do severozápadních a severních Čech. Zbarvení těla je kovově zlatolesklé v odstínech zelené až měděné. Na spodní straně černo-hnědý. Krovky se třemi vypouklými žebry. Mezery na krovkách jen hladké nebo slabě tečkované. Báze makadel, první čtyři články tykadel a nohy jsou rezavě červené.
Vyskytuje se v nížínách a pahorkatinách. S dospělci se setkáme od dubna až do srpna, s maximem od května do července. Obývá otevřená stanoviště - pole, vinohrady a zahrady. Je schopen lézt na strom. Loví za dne. Je velice užitečný, protože vedle drobných měkkýšů loví i larvy chroustů a mandelinky bramborové. Požírá i mrtvolky a houby. Je velmi dravý, za den spořádá 1,3 krát více potravy než sám váží.
Samička klade asi 50 vajíček, z nichž se líhnou dravé larvy. Ty loví za úsvitu a za soumraku. Imaga se líhnou na podzim a přezimují. Dospělci se dožívají až dvou let.