Carabus (Hemicarabus) nitens (Linaeus, 1758) - Střevlík lesklý

Čeleď: Carabidae

Tento u nás velmi vzácný střevlík má velikost 13 - 18 mm a je nejmenším druhem rodu Carabus ve Střední Evropě. Hlava a okraje štítu jsou červené až měděné. Tykadla a nohy černé. Štít ve středu hnědý. Krovky zlato-zelené s červeným až měděným leskem. Žebírka na krovkách jsou silně vystupující a černá. Oči silně vyčnívající nad povrch hlavy. 

Dospělci jsou vidět od března do září s maximem od poloviny května do poloviny června. Obývá vřesoviště a rašeliniště na písčitých půdách s častým narušováním a sporou vegetací. Dokáže osidlovat i sekundární biotopy jako jsou těžená rašeliniště nebo uhelné výsypky. Vyskytuje se od nížin až do středních horských výšek. Má denní aktivitu. Dospělci zimují v detritu, půdě nebo mechu.

Zdroj obrázků: hlavní: Schmidt, 2011

Carabus (Morphocarabus) scheidleri scheidleri (Panzer, 1799) - Střevlík Scheidlerův

Čeleď: Carabidae

Velikost 25 - 30 mm. Zbarvení je velice variabilní a druh vytváří řadu barevných aberací. Často je zbarven kovově černě přecházející do fialova a modra přes bronzovou, červenou až po zelenou. Okraje krovek a štítu jsou často zbarveny jinak než povrch těla. Na krovkách najdeme jemné rýhy a drobné jamky.

Dospělci jsou vidět od dubna do září. Vyskytuje se především v nížinách a pahorkatinách, velmi vzácně vystupuje i do hor. Najít ho můžeme především na loukách, polích, prosvětlených lesích a zahradách. Aktivní je hlavně v noci kdy loví drobnější bezobratlé, dešťovky a mlže. Vzácněji aktivuje i za denního světla, často při dešti nebo špatném počasí.

Páření probíhá od začátku června, samičky kladou vajíčka během následujících měsíců. Larva přezimuje a až na jaře následujícího roku vylézají imaga.

Zdroj obrázků: hlavní: Slutsky, 2019 # hlavní, detail: Panin, 2021, Krejčík # vedlejší: van der Linden, 2013

Carabus (Carabus) ulrichii ulrichii (Germar, 1824) - Střevlík Ulrichův

Čeleď: Carabidae

Velikost 22 - 34 mm. Je to široký, zavalitý druh se světle mosazně-měděným zbarvením, které může přecházet až do zelena nebo červena. Vzácně zbarven celý do zelena, modra nebo fialova. Ze spodní strany černý. Oči vystupující z hlavy, štít je zakončen viditelnými laloky. Krovky jsou oválné s vystouplými řetízkovitými útvary a vrásami.

Dospělci od již od konce března do srpna. Vyskytuje se od nížin do pahorkatin na teplých stanovištích jako pole, louky, zahrady, háje či křovinaté stráně (často s vápencovým podložím). Písčitým půdám se vyhýbá. V lesích se objevuje zřídka. Přes den často pod kameny nebo pod kmeny. Je nočním dravcem, živícím se převážně larvami hmyzu, různými bezobratlými či dešťovkami. Někdy ho můžeme spatřit lovit i v horkých letních dnech.

Larvy jsou též dravé, kuklí se v pozdním létě a dospělec se líhne již na podzim a přezimuje.

Zdroj obrázků: hlavní: Panin, 2011 # hlavní (detail): Krejčík, Schimdt, 2001

Carabus (Megodontus) violaceus violaceus (Linaeus, 1758) - Střevlík fialový

Čeleď: Carabidae

Velikost 22 - 35 mm. Zbarvení je černé až černo-modré. Okraje krovek a štítu jsou červeno-fialové, modré, zelené nebo purpurové. Spodní část těla hladká a černá, stejně tak končetiny a přívěsky. Oči silně vystupující. Krovky vejčité až dlouze protažené a velmi jemně zrnité.

Dospělci od dubna do září. Je hojný po celém území, od nížin do hor. Žije především v lesích, okrajích polí, pastvinách, loukách či zahradách. Často loví za soumraku a po setmění, živí se také mršinami.

K páření dochází na jaře, vzácněji také na podzim. Larvy se líhnou začátkem léta, imaturace larev probíhá na podzim. Dospělí brouci zimují ve ztrouchnivělém dřevě, pod kameny nebo kmeny přibližně od října do března.

Zdroj obrázků: hlavní: Bleich, 2008