většina hmyzu se rozmnožuje vajíčkovodně, tj. kladením vajíček

Vajíčka produkuje samice v páru vaječníků. Spermie, které samec produkuje v jednom nebo častěji ve dvou varlatech, se samici přenášejí během páření prostřednictvím zevních genitálií. Spermie jsou uloženy uvnitř samice v jedné nebo více spermatékách. V době oplodnění putují vajíčka vejcovody, kde jsou oplodněna spermiemi, a poté jsou z těla vypuzena ve většině případů prostřednictvím kladélka.

Samice

Samičky hmyzu jsou schopny vytvářet vajíčka, přijímat a ukládat spermie, manipulovat se spermiemi od různých samců a klást vajíčka. Jejich reprodukční systém se skládá z dvojice vaječníků, pomocných žláz, jedné nebo více spermaték a vývodů, které tyto části spojují. Vaječníky produkují vajíčka a pomocné žlázy produkují látky, které pomáhají s balením a kladením vajíček. Spermatéky uchovávají spermie po různou dobu a spolu s částmi vejcovodů mohou řídit jejich využití. Vývody a spermatéky jsou vystlány kutikulou.

Vaječníky se skládají z řady vaječných trubic, nazývaných ovarioly, jejichž velikost a počet se liší podle druhu. Počet vajíček, která je hmyz schopen vytvářet, se liší v závislosti na počtu ovariol, přičemž rychlost vývoje vajíček je také ovlivněna konstrukcí ovariol. V meroistických vaječnících se budoucí vajíčka opakovaně dělí a většina dceřiných buněk se stává pomocnými buňkami pro jeden oocyt ve shluku. V panoistických vaječnících se každé budoucí vajíčko produkované kmenovými zárodečnými buňkami vyvine v oocyt. Produkce vajíček panoistickými vaječníky bývá pomalejší než u meroistických vaječníků.

Pomocné žlázy neboli žláznaté části vejcovodů produkují různé látky pro udržení, transport a oplodnění spermií a také pro ochranu vajíček. Mohou produkovat lepidlo a ochranné látky pro potahování vajíček nebo pevné obaly pro várku vajíček zvané ootéky. Spermatéky jsou trubice nebo vaky, ve kterých se spermie uchovávají mezi dobou páření a dobou oplodnění vajíčka.

Samci

Hlavní složkou samčího reprodukčního systému je varle, zavěšené v tělní dutině průdušnicemi a tukovým tělem. Primitivnější apterygotní hmyz má jedno varle a u některých motýlů jsou dvě dozrávající varlata sekundárně srůstána do jedné struktury během pozdějších fází larválního vývoje, ačkoli vývody vedoucí z nich zůstávají oddělené. Většina samců hmyzu má však pár varlat, uvnitř kterých se nacházejí spermie nebo folikuly, které jsou uzavřeny v membránovém vaku.

Folikuly se spojují s vas deferens prostřednictvím vas deferens, a dva trubicovité vas deferentia se spojují s mediánním ejakulačním kanálkem, který vede ven. Část vas deferens je často zvětšena, aby vytvořila semenný váček, který uchovává spermie před tím, než jsou uvolněny do samice. Semenné váčky mají žlázové výstelky, které vylučují živiny pro výživu a udržení spermií. Ejakulační vývod vzniká invaginací epidermálních buněk během vývoje, a proto má kutikulární výstelku. Terminální část ejakulačního kanálku může být sklerotizována a tvořit intromitentní orgán, aedeagus. Zbytek mužského reprodukčního systému je odvozen z embryonálního mezodermu, s výjimkou zárodečných buněk neboli spermatogonií, které sestupují z primordiálních pólových buněk velmi brzy během embryogeneze.