Dorzální ocelli jsou světlocitlivé orgány nacházející se na dorzálním nebo čelním povrchu hlavy mnoha druhů hmyzu

Termín „ocellus“ (množné číslo ocelli) je odvozen z latinského slova oculus (oko) a doslova znamená „malé oko“. U hmyzu existují dva odlišné typy ocell: dorzální (nejvyšší) ocelli a boční ocelli (často označované jako ocelli a stemmata). Většina hmyzu má dorzální ocelli, zatímco stemmata se nacházejí u larev některých hmyzích řádů. Navzdory společnému názvu se strukturálně a funkčně velmi liší. Jednoduché oči jiných zvířat mohou být také označovány jako ocelli, ale struktura a anatomie těchto očí se opět značně liší od struktury a anatomie dorzálních ocelli hmyzu.

Dorzální ocelli jsou světlocitlivé orgány nacházející se na dorzálním nebo čelním povrchu hlavy mnoha druhů hmyzu, včetně blanokřídlých (včely, mravenci, vosy, pilatky), dvoukřídlých (mouchy), vážek (vážky, motýlice), pravokřídlých (kobylky), kudlanek nábožných (Mantodea) a různých skupin v rámci Heteroptera (ploštice). Tyto ocelly koexistují se složenýma očima; většina hmyzu má tedy dvě anatomicky oddělené a funkčně odlišné zrakové dráhy.

Počet, tvary a funkce hřbetních ocell se v jednotlivých řádech hmyzu výrazně liší. U létajícího hmyzu (zejména včel, vos, vážek a kobylek) bývají větší a silněji vyjádřené, kde se obvykle vyskytují v trojici. Dvě ocelly směřují na obě strany hlavy, zatímco centrální (střední) ocellus směřuje dopředu. U některých suchozemských druhů hmyzu (např. některých mravenců a švábů) střední ocellus chybí. Ocely směřující do strany lze nazvat „laterální ocelly“, což odkazuje na jejich směr a polohu v trojici, nelze je však zaměňovat se stemmaty některých larev hmyzu, které jsou také známé jako laterální ocelly.

U mnoha členů podřádu Heteroptera (ploštice), jako jsou Pentatomidae, Reduviidae a Lygaeidae, jsou přítomny pouze dvě hřbetní ocelly. Ty jsou obvykle umístěny symetricky na temeni hlavy, mezi složenýma očima nebo mírně za ním. Toto uspořádání se dvěma ocellami je charakteristickým znakem několika čeledí Heteroptera a liší se od běžnější konfigurace se třemi ocellami, která se nachází u jiných řádů hmyzu.

Horní ocellus se skládá z čočkového elementu (rohovky) a vrstvy fotoreceptorů (tyčinek). Ocelární čočka může být silně zakřivená nebo plochá. Vrstva fotoreceptorů může být od čočky také oddělena čirým sklivcem. Počet fotoreceptorů se také značně liší, ale u dobře vyvinutých ocell může dosahovat stovek nebo tisíců. U včel, kobylek a vážek je čočka silně zakřivená, zatímco u švábů je plochá. Kobylky mají sklivec, zatímco masařky a vážky ho nemají.