Coleoptera > Polyphaga > Cucujiformia > Chrysomeloidea > Megalopodidae

Název čeledi Megalopodidae je odvozen z rodu Megalopus, který byl pojmenován podle výrazného morfologického znaku dospělců.
Název pochází ze starořeckých slov:

• μεˊγας (megas), což znamená "velký" nebo "mohutný".
• -pod/-pus (řecky ποὺς/πόδας) (podos), genitiv od slova πoυˊς (pous), což znamená "noha" nebo "chodidlo".

Megalopodidae tedy znamená "brouci s velkýma nohama". Odkazuje to zejména na nápadně ztlustlé a dlouhé zadní nohy, které jsou typické pro samce mnoha druhů v podčeledi Megalopodinae.
 

Historie

Čeleď Megalopodidae byla formálně popsána francouzským entomologem Pierrem André Latreillem v roce 1802.

Čeleď je dlouhodobě spojována s „mandelinkovitými“ (Chrysomelidae). V minulosti byla řada taxonomů ochotna považovat ji za podčeleď či skupinu v rámci Chrysomelidae. Moderní fylogenetické studie a revize (zejména ve 20. a 21. století) potvrdily odlišnost Megalopodidae a upevnily jejich status jako samostatné čeledi v rámci nadčeledi Chrysomeloidea.

Do čeledi Megalopodidae se v současnosti řadí tři podčeledi: Megalopodinae (nominotypická podčeleď, většina druhů a rodů), Zeugophorinae (která byla také často řazena do Chrysomelidae) a Palophaginae (nověji popsaná podčeleď pro australské brouky vázané na Araucaria).

Novější taxonomické studie z roku 2021 však navrhují určité změny - byla navržena nová podčeleď Atelederinae, což by rozšířilo počet podčeledí na čtyři. Tato změna vychází z fylogenetických analýz, které ukázaly, že rod Ateledera by měl být vydělen do samostatné podčeledi.

Morfologie

Jedinci v čeledi Megalopodidae jsou obvykle drobní až středně velcí brouci. U evropských druhů (Zeugophora) se délka běžně pohybuje v rozmezí přibližně 2–6 mm. Některé tropické druhy rodu Megalopus mohou dosahovat větší velikosti (až 20 mm), ale celkově se jedná o malou až středně velkou skupinu.

Tělo je obvykle protáhlé a válcovité, často robustní (zejména u tropických zástupců podčeledi Megalopodinae) a s jemným ochlupením. Dospělci bývají velmi pestře zbarvení, často s lesklými barvami, včetně odstínů žluté, červené, černé, modré nebo zelené, často s výraznými skvrnami (zejména tropické rody jako Agathomerus). Palaearktičtí zástupci rodu Zeugophora jsou obvykle menší a spíše žlutohnědé až černé barvy. Typickým a určujícím znakem (zejména u podčeledi Megalopodinae) jsou mohutné a silné zadní stehenní kosti (femur), které vedly k pojmenování čeledi. Často jsou ozbrojeny trny.

Zástupci podčeledi Zeugophorinae se vyznačují vyklenutýma očima s malým výřezem, hrubě tečkovaným štítem, jehož postranní okraj nese silný zubovitý hrbol. Krovky jsou bez rýh a nepravidelně hrubě tečkované. Epipleury jsou od krovek odděleny ostrou hranou. Šev krovek je po celé délce vroubený. Larvy jsou beznohé, se zploštělým tělem. Jejich svrchní pysk má na předním okraji lalokovité brvy.

Pohlavní dimorfismus je výrazný, zejména u tropických rodů (Megalopodinae), kde samci mívají zřetelně větší a mohutnější zadní nohy než samice.

Bionomie

Megalopodidae je převážně cirkumtropická čeleď, což znamená, že největší diverzita se nachází v tropických a subtropických oblastech celého světa (Afrika, Asie, Jižní Amerika). Brouci se vyskytují především na rostlinách - listnatých stromech, keřích a bylinách, kde žijí na hostitelských rostlinách. Mnozí zástupci žijí v nížinách i pahorkatinách.

U evropských zástupců je habitat obvykle spojen s listnatými porosty, zahradami, parky a živnými rostlinami hostitelů (stromy, keře). V České republice je tato čeleď zastoupena pouze rodem Zeugophora, který má širší, boreální a temperátní rozšíření. Tyto druhy se vyskytují v listnatých lesích a na okrajích lesů, kde se živí na listech dřevin, zejména osik (Populus) a olší (Alnus). Larvy některých druhů se vyvíjejí v listech nebo uvnitř stonků.

Zástupci čeledi Megalopodidae jsou fytofágní, to znamená, že se živí se na listech (okusem) nebo květech hostitelských rostlin. Larvy jsou endofytní, což znamená, že se vyvíjejí uvnitř rostlinných tkání. Jejich vývoj se různí podle podčeledi, ke které patří:

• Megalopodinae: Larvy se nejčastěji vyvíjejí v kmenech, větvích nebo kořenech hostitelských rostlin, často tropických stromů a keřů (např. Solanaceae). Způsobují chodbičky, podobně jako tesaříci nebo krasci (jsou to dřevokazné/stonkokazné larvy).
• Zeugophorinae (včetně ČR): Larvy jsou většinou listové minérky (vytváří plošné chodbičky v listech).
• Palophaginae: Larvy jsou unikátní, protože se živí pylem šištic jehličnanů (např. Araucaria).

Po ukončení vývoje larva opouští rostlinu a kuklí se v půdě, nebo se kuklí přímo uvnitř chodbiček v rostlině.

Orientační počty zástupců vybraných taxonomických jednotek v jednotlivých regionech

Největší

Největší druhy se vyskytují v tropických oblastech (Jižní Amerika, Asie), a to v podčeledi Megalopodinae. Velké druhy rodů jako Mastostethus nebo Agathomerus mohou dosahovat velikosti až 20 mm. Tyto druhy se vyznačují nápadně mohutnými zadními končetinami. V ČR žijící zástupci jsou malí, největší druhy rodu Zeugophora dosahují velikosti jen kolem 4 mm.

Nejmenší

Nejmenší zástupci se pohybují na spodní hranici velikostního rozpětí čeledi (2 - 20 mm), okolo 2–3 mm. Jsou to typicky menší druhy tropických rodů nebo zástupci rodu Zeugophora.
V ČR rod Zeugophora reprezentují nejmenší zástupci, měřící 2,5 mm.

Nejvzácnější

Vzhledem k tropickému rozšíření a vysoké endemismu v některých oblastech jsou mnohé druhy v Africe, Jižní Americe a Asii málo prozkoumány a lokálně jsou považovány za vzácné. Speciálně podčeleď Palophaginae je známa pouze z Austrálie a Nové Guineje, kde její zástupci žijí na jedinečných hostitelských rostlinách (Araucaria) a jsou považováni za vzácné.

V České republice se vyskytují pouze druhy rodu Zeugophora. Druh Zeugophora turneri je zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů ČR v kategorii CR - kriticky ohrožený (Veselý et al., 2017), což z něj činí nejvzácnějšího/nejohroženějšího zástupce čeledi na našem území.

Zajímavosti

• Obrana (Megalopodinae): Mohutné zadní nohy u samců tropických druhů Megalopodinae neslouží primárně k pohybu, ale s největší pravděpodobností k obraně a teritoriálním soubojům mezi samci, podobně jako u některých druhů tesaříků nebo nosatců.
• Bionomie (Palophaginae): Podčeleď Palophaginae (pouze dva rody v Austrálii) je evolučně významná, protože dospělci i larvy se živí výhradně pylem jehličnanů rodu Araucaria, což je velmi neobvyklá potrava v rámci Chrysomeloidea.

Příklady světových zástupců čeledi

Mastostethus hieroglyphicus

Mastostethus pantherinus

Agathomerus sellatus

Zeugophora annulata

Příklady českých zástupců čeledi

Zeugophora scutellaris

Zeugophora turneri

Knihovna Alexandria: modul.